Rozhovor: Petr Kameník – AI je náš železobeton

Jak se podle tebe AI za poslední roky změnila – a kam to celé směřuje?

AI už dávno není jen doménou technologických nadšenců. Dnes se z ní stává běžná součást pracovního dne – i když si to spousta lidí zatím úplně neuvědomuje. Nástrojů kolem přibývá závratným tempem. Každý něco slibuje, ale jen málokterý opravdu zůstane.

Sleduju tuhle oblast už dlouho a za tu dobu jsem si vypěstoval jedno přirovnání – AI je pro mě jako železobeton.

Železobeton a AI? To zní trochu zvláštně…

Zní to možná zvláštně, ale je to metafora založená na skutečném příběhu. V 19. století chtěl francouzský zahradník postavit odolný truhlík. Zkusil smíchat cement s železnými pruty – a ono to drželo. Náhodou tak objevil materiál, který se o pár desítek let později stal základem moderní architektury.

S AI je to dnes podobné. Zatím zkoušíme jednotlivé věci – tady něco vygenerovat, tam něco otestovat. Ale cítím v tom potenciál, který může zásadně změnit způsob práce napříč obory. Jen ještě nevíme, kdy přesně ten zlom přijde.

Když se podíváš zpětně – kdy jsme si v PUXu poprvé uvědomili, že AI není jen doplněk, ale něco, co může proměnit způsob naší práce?

Nejdřív jsme AI brali jako pomocníka. Něco, co nám usnadní práci – třeba zrychlí překlady nebo pomůže se shrnutím obsahu. Jenže čím víc jsme s tím pracovali, tím víc nám začalo docházet, že AI není jen rychlejší Google s textovým výstupem.

V jednu chvíli jsme si řekli, že to má potenciál i pro složitější procesy. A že bychom si mohli zkusit vytvořit něco vlastního. Nástroj, který nebude závislý na konkrétním UI nebo službě, ale který si poskládáme podle sebe. Tak vznikl Balzaq.

A ten první impulz? Přišel od klienta, nebo to bylo spíš naše vlastní hledání řešení?

Byl to dost konkrétní požadavek. Klient TASY potřeboval generovat stovky produktových textů a ideálně hned – navíc ve víc jazycích. Klasická ruční práce by na to nestačila. A to byl moment, kdy jsme si řekli: pojďme zkusit AI využít naplno. Začali jsme automatizovat.

Předtím dokázali copywriteři  napsat zhruba třicet článků za den. A to ještě jen v jednom jazyce. Dnes zvládneme 300 článků denně. Klidně v pěti mutacích.

Co přesně Balzaq umí? Jak bys ho popsal někomu, kdo o něm nikdy neslyšel?

Je to automatizační nástroj.Není to žádný jednoúčelový generátor, ale systém navržený pro konkrétní opakující se úkoly, které firmy řeší každý den – a často je řeší ručně. Třeba textace produktů, překlady do několika jazyků, kategorizace, třídění, tagování nebo párování s daty.

Balzaq umí s daty pracovat automaticky, ale zároveň strukturovaně a chytře. Čte informace z Excelů, XML nebo API, dává jim kontext, generuje obsah podle předem daných pravidel a formátů – a přitom umožňuje jemné doladění. Výstupy si můžeš upravit podle stylu značky, tónu komunikace nebo cílové skupiny.

Všechno tohle jsme poskládali z věcí, které jsme dobře znali a už používali. Jen jsme to dali dohromady tak, aby to šetřilo čas a dalo se snadno napojit na reálný proces.

Kam jsme se od té doby posunuli?

Balzaq jsme dál posouvali i technicky – začali jsme s textací, ale brzy jsme zjistili, že zvládne mnohem víc. Děláme věci, které bych dřív považoval za scifi. Třeba OCR – rozpoznávání textu z obrázků. V jednom projektu jsme potřebovali přečíst informace z pneumatiky na fotce.

Jenže ty fotky nejsou ideální – pneumatika je špinavá, natočená, ve stínu… a běžné AI si s tím neporadí. Nestačí to hodit do jednoho modelu a čekat perfektní výsledek.

Takže máme tři AI komponenty za sebou. Jedna najde kolo, druhá ho „rozplácne“, třetí přečte, co má. A nakonec to zkontroluje vůči databázi – jestli tam ty údaje opravdu mají být. Jinými slovy: ověří, že to, co AI přečetla, není nesmysl, ale skutečně existující hodnota. To je důležitý krok, protože právě tady se často ukáže, jak spolehlivá ta celá konstrukce vlastně je.

Takže žádná univerzální AI kouzla?

Přesně tak. Každej projekt má jiný zadání, jiná data, jiný cíle. Není to o tom, že by existoval jeden nástroj, kterej všechno vyřeší.

U Balzaqu to platí dvojnásob. Vždycky si vybíráme, jaké komponenty a modely použijeme – a hlavně to propočítáváme. Někdy totiž nepotřebuješ ten úplně nejlepší možný výstup. Potřebuješ výstup, kterej se ti vyplatí. A to je úplně jiný způsob přemýšlení, než jen „co zvládne technologie.“

Jak se s příchodem umělé inteligence proměnila práce lidí v PUXu?

Hodně. Copywriter už dneska není jen člověk, co píše. Musí rozumět promptování, umět s AI komunikovat tak, aby z ní dostal kvalitní výstup.

Grafik musí zvládnout připravit víc variant, rychle reagovat, přemýšlet nad tím, co dává smysl. A vlastně každý člen týmu musí líp chápat, co dělá a proč. Protože AI ti klidně vyplivne něco, co na první pohled vypadá skvěle, ale může to být úplná blbost.

Důležité ale je, že AI u nás nikoho nenahrazuje. Jen posouvá způsob, jak přemýšlíme o práci. Neznamená to, že nepotřebuješ copywritera – znamená to, že copywriter musí umět i jiné věci než dřív. A to platí pro všechny profese v týmu.

Takže i když dnes AI aktivně používáme, pořád je na místě obezřetnost?

Určitě. Nástroj není řešení. Není to tak, že když máme AI, všechno poběží samo a bez chyb. Pořád je potřeba kriticky přemýšlet, ověřovat, testovat. A hlavně chápat, co vlastně ten nástroj dělá a proč.

Je to jako s tím železobetonem. Můžeš s ním postavit most – pevnej, funkční, smysluplnej. Nebo taky křivej květináč, co za chvíli praskne. Technologie sama o sobě nestačí – záleží na tom, jak s ní naložíš.

Jaké jsou další plány s Balzaqem?

Možná ho víc otevřeme. UI na míru je fajn, ale ne pro každého. Spíš přemýšlíme, jak ho napojit na nástroje, co už lidi používají. A dát jim k tomu náš scénář.

A co bys poradil firmám, co AI zatím jen pozorují?

Zkuste si to. Ale s rozumem. Nepouštějte se do toho jen proto, že to dělají ostatní. Řekněte si, co vlastně chcete řešit. A počítejte s tím, že první fáze bude nadšení. Druhá zklamání. A až ta třetí bude fungovat.

AI není magie. Je to technologie, která s námi zůstane. Dneska to možná vypadá jako pár truhlíků. Ale za pár let? Budeme bez ní stavět těžko.

Zajímá vás, jak by AI mohla fungovat i ve vašem projektu? Nebo přemýšlíte, jestli se do toho vůbec pouštět?
Ozvěte se nám – rádi s vámi probereme, kde dává smysl začít.